Psychiatrická společnost
České lékařské společnosti J. E. Purkyně

Destigmatizace

Stigma znamená společenské odmítání domnělých nebo skutečných vlastností, přesvědčení nebo chování, které odporují sociálním normám. Stigma duševní nemoci je charakterizováno nedostatkem vědomostí o duševních nemocech, strachem, předsudky a diskriminací. Historie je poznamenána izolací a exkluzí duševně nemocných (útulky, trýznění), které však do jisté míry přetrvávají i v současnosti a jsou posilovány existencí institucionálních forem zdravotní nebo sociální péče. Souvisí to i s tím, že duševní poruchy mají kromě svých důsledků zdravotních i závažné důsledky nezdravotní: narušení vztahů s blízkými osobami, riziko bezdomovectví, sebevražedného jednání, možnost nedobrovolné léčby a hospitalizace. Psychické onemocnění se navíc i často projevuje navenek bizarním či neobvyklým chováním.

Stereotyp stigmatu psychické nemoci je ve společnosti předáván mladší generaci a vydatně posilován za pomoci médií. Postoje veřejnosti v některých západních zemích se zlepšují jen pozvolna.  Převládajícím postojem ve  veřejnosti je názor o nebezpečnosti a potenciálně násilném jednání duševně nemocných (Výzkum v této oblasti u nás prováděla společnost DEMA v r.2004 (viz odkaz: http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art415) Analýzy prováděné v řadě vyspělých států však nenasvědčují, že by riziko násilného chování bylo vyšší než u ostatní populace, ve většině sledovaných zemí se nezvýšilo ani po deinstitucionalizaci a zavádění komunitních forem péče.

Stigma duševní nemoci je rovněž jednou z příčin, proč zástupci státu a plátců péče mají malou vůli investovat do péče o duševně nemocné. Duševně nemocní jsou navíc i znevýhodněni oproti jiným marginalizovaným skupinám (etnické minority, lidé s fyzickými handicapy) tím, že jim chybí silnější hlas, který by za destigmatizaci bojoval. Stigmatizační postoje se bohužel nevyhýbají nejen například pracovníkům policie, ale  ani odborným pracovníkům psychiatrických služeb.

Důsledky stigmatizace:

  1. nízká zaměstnanost lidí, kteří trpí závažnými psychickými poruchami
    zaměstnanost těchto lidí se v různých zemích pohybuje mezi 10 až 30% oproti lidem s těžkými fyzickými handicapy se zaměstnaností mezi 20 až 40%. Na vině je systém důchodového zabezpečení v invaliditě málo stimulující ke vstupu do zaměstnání, stigmatizující postoje zaměstnavatelů, nedostatek vhodných pracovních míst, obavy duševně nemocných z odhalení psychické poruchy v zaměstnání, nedostatečná rehabilitační podpora nižší funkční kapacity u těchto lidí
  2. skrytá psychiatrická nemocnost
    Až polovině lidí, kteří trpí psychickou poruchou, se nedostává adekvátní odborné pomoci a léčby. Možné stigma duševní nemoci je bariérou vstupu do odborných služeb.

V posledních letech byla v mnoha zemích vyvinuta řada iniciativ, které se zaměřovaly na snižování stigmatu duševní nemoci ve společnosti celkově i uvnitř specifických skupin. Patří mezi ně: destigmatizační kampaně, veřejné diskuse, přednášky, programy stimulující zaměstnanost duševně nemocných, terénní a krizové týmy zvyšující léčenost závažně nemocných, posilování uživatelských hnutí a organizací, zavádění legislativy podporující práva duševně nemocných.

Příklady destigmatizačních aktivit v ČR:

  1. Komplexní projekty
    Projekt Destigmatizace“ a web „Na rovinu“ (NÚDZ) v rámci Reformy psychiatrické péče. Realizace 2017-2022. Součástí projektu je vytvoření metodiky destigmatizaci, tvorba destigmatizačních opatření, podpora destigmatizace v regionech, podpora uživatelů a rodinných příslušníků a evaluace /odkaz www.narovinu.net/
  2. Destigmatizační kampaně
    „Týdny pro duševní zdraví“ (Fokus Praha, UNIJAZZ). Od roku 1990 se každoročně od 10. září do 10 října konají na mnoha místech v ČR koncerty, happeningy, výstavy uživatelů, kulaté stoly, workshopy /odkaz: www.tdz.cz/
    Projekt „Změna“ (CRPDZ Praha, Amepra). V roce 2005 destigmatizační kampaň v pražských stanicích metra a dopravních prostředcích – plakáty s příběhy duševně nemocných, výstavy obrazů, anonymní poradenství, internetové poradenství, specializovaná destigmatizační webová stránka /odkaz www.stopstigmapsychiatrie.cz /
    (Nedomysleno, s.r.o). Od roku 1991 každoročně v měsíci květnu v areálech  psychiatrických léčeben (Praha Bohnice, Dobřany, Brno Černovice) jeden až dva dni koncertů pro veřejnost (jazzové a rockové kapely) /odkaz https://www.meziploty.cz/
  3. Zapojení uživatelů v destigmatizaci
    Poradenství poskytované uživateli (VIDA o.s.). Uživatelé psychiatrických služeb sami poskytují poradenství dalším lidem potřebným pomoci v této oblasti. Poradenství probíhá v 8 advokačních centrech v různých městech v ČR, centra jsou umístěna na veřejně frekventovaných místech /odkaz www.vidacentrum.cz/
    Zapojení uživatelů v tréninkových kavárnách a obchodech (Green Doors, o.s.; Práh o.s.; Lomikámen, o.s.; ESET-HELP o.s., Fokus Vysočina, o.s.). Uživatelé psychiatrických služeb se dostávají do kontaktu s širší veřejností jako obsluha či prodavači.
  4. Destigmatizační programy na školách
    „Blázníš? No a!“ (Fokus Praha o.s.). Diskuse se studenty na středních školách za účasti odborníků a uživatelů. Do projektu zapojeno 6 středních škol v Praze /odkaz www.blaznis-no-a.cz

Dokumenty:

Winkler, P., Formánek, T., Mladá, K., & Evans Lacko, S. (2021). Development of public stigma toward people with mental health problems in Czechia 2013-2019. European psychiatry : the journal of the Association of European Psychiatrists, 64(1), e52. https://doi.org/10.1192/j.eurpsy.2021.2226
https://www.cambridge.org/core/journals/european-psychiatry/article/development-of-public-stigma-toward-people-with-mental-health-problems-in-czechia-20132019/2E09FC5AEC40D5FCD5DD1032E7CFC8BD

Winkler, P., a kol. Stigmatizující jednání vůči duševně nemocným v Česku a Anglii: dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku populace, Psychiatrie 2/2014
http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2014/02/02_winkler_psych_2-14.pdf

Dragomirecká, E. a Pour, M. Stigmatizace lidí s duševním onemocněním a předsudky
http://site67.lukassykora.cz/sites/default/files/Dragomirecka%2CPour_Stigmatizace%20lid%C3%AD%20s%20du%C5%A1evn%C3%ADm%20onemocn%C4%9Bn%C3%ADm.pdf

Destigmatizace a zlepšování psychiatrické péče
http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2009_5_224_225.pdf

 

MUDr. Ondřej Pěč, Ph.D.

 

Monitorování praxe vycházek u PN - výzva k zaslání podnětů

Výbor PS vyzývá psychiatry, aby mu zasílali podněty, které se týkají problémů s povolováním vycházek u práce neschopných psychiatrických pacientů. Vaše konkrétní připomínky a příklady shromažďuje prof. Praško (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), ty pak budou zpracovány a předloženy MPSV.

Chceme ověřit a doložit názor některých kolegů, že vyhláška MPSV č.470/2011 Sb je pro psychiatra omezující a administrativně velmi zatěžující.

 

  • Citace z uvedené vyhlášky - zde,
  • odkaz na „Žádost o udělení souhlasu k povolení možnosti volit dobu vycházek podle aktuálního zdravotního stavu pojištěnce“ na webu MPSV - zde
  • a argumentace MUDr. Tautermanna k problému:

"......U naprosté většiny duševních poruch léčitelných a léčených ambulantně je omezování svobody pohybu bezdůvodné a neúčelné, nevyplývá z žádné psychiatrické indikace a naopak by léčení ztěžovalo a pacienta nucenou konfinací v domácím vězení poškozovalo. Nenapravilo by to vysvětlování ošetřujícího psychiatra pacientovi, že tato nepřímá iatrogenizace nikterak není jeho výmysl a úmysl, ale byrokratický oktroj kohosi, kdo o psychiatrickém léčení nic neví a psychiatrické nemocné považuje zřejmě šmahem za finální agravanty a psychiatry za jejich přinejmenším nevidomé spolčence.

Uvádím případ, který do této většiny plně spadá: pacientka s úzkostně depresivní poruchou s fobickými rysy vleklého průběhu, v soustavné léčbě od  roku 2004, za celou dobu v pracovní neschopnosti jen 9 dní v roce 2011 a pak až nyní. Vždy plně kompliantní a v léčení spolupracující. Kromě individuální léčby v naší ambulanci pacientka dochází ještě na skupinovou psychoterapii v jiném psychiatrickém zařízení večer i po 19. hodině. Volný vycházkový režim je pro léčení nezbytnýResumé: Řízení a organizace léčebného procesu by mělo být vždy plně v kompetenci a zodpovědnosti ošetřujícího psychiatra. Vyplňování žádosti a její obhajování je naprosto zbytečnou časovou a administrativní zátěží. Pokud je psychiatr kompetentní k posouzení a vystavení pracovní neschopnosti, je stejně kompetentní určit režim, který má pacient dodržovat."

Image

Psychiatrická společnost ČLS JEP

  • Ke Karlovu 460/11, 120 00 Praha 2
  • sekretariat@psychiatrie.cz
  • +420 773 786 133