Zdravotní a sociální politika
Stigma znamená společenské odmítání domnělých nebo skutečných vlastností, přesvědčení nebo chování, které odporují sociálním normám. Stigma duševní nemoci je charakterizováno nedostatkem vědomostí o duševních nemocech, strachem, předsudky a diskriminací. Historie je poznamenána izolací a exkluzí duševně nemocných (útulky, trýznění), které však do jisté míry přetrvávají i v současnosti a jsou posilovány existencí institucionálních forem zdravotní nebo sociální péče. Souvisí to i s tím, že duševní poruchy mají kromě svých důsledků zdravotních i závažné důsledky nezdravotní: narušení vztahů s blízkými osobami, riziko bezdomovectví, sebevražedného jednání, možnost nedobrovolné léčby a hospitalizace. Psychické onemocnění se navíc i často projevuje navenek bizarním či neobvyklým chováním.
Stereotyp stigmatu psychické nemoci je ve společnosti předáván mladší generaci a vydatně posilován za pomoci médií. Postoje veřejnosti v některých západních zemích se zlepšují jen pozvolna. Převládajícím postojem ve veřejnosti je názor o nebezpečnosti a potenciálně násilném jednání duševně nemocných (Výzkum v této oblasti u nás prováděla společnost DEMA v r.2004 (viz odkaz: http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art415) Analýzy prováděné v řadě vyspělých států však nenasvědčují, že by riziko násilného chování bylo vyšší než u ostatní populace, ve většině sledovaných zemí se nezvýšilo ani po deinstitucionalizaci a zavádění komunitních forem péče.
Stigma duševní nemoci je rovněž jednou z příčin, proč zástupci státu a plátců péče mají malou vůli investovat do péče o duševně nemocné. Duševně nemocní jsou navíc i znevýhodněni oproti jiným marginalizovaným skupinám (etnické minority, lidé s fyzickými handicapy) tím, že jim chybí silnější hlas, který by za destigmatizaci bojoval. Stigmatizační postoje se bohužel nevyhýbají nejen například pracovníkům policie, ale ani odborným pracovníkům psychiatrických služeb.
Důsledky stigmatizace:
- nízká zaměstnanost lidí, kteří trpí závažnými psychickými poruchami
zaměstnanost těchto lidí se v různých zemích pohybuje mezi 10 až 30% oproti lidem s těžkými fyzickými handicapy se zaměstnaností mezi 20 až 40%. Na vině je systém důchodového zabezpečení v invaliditě málo stimulující ke vstupu do zaměstnání, stigmatizující postoje zaměstnavatelů, nedostatek vhodných pracovních míst, obavy duševně nemocných z odhalení psychické poruchy v zaměstnání, nedostatečná rehabilitační podpora nižší funkční kapacity u těchto lidí - skrytá psychiatrická nemocnost
Až polovině lidí, kteří trpí psychickou poruchou, se nedostává adekvátní odborné pomoci a léčby. Možné stigma duševní nemoci je bariérou vstupu do odborných služeb.
V posledních letech byla v mnoha zemích vyvinuta řada iniciativ, které se zaměřovaly na snižování stigmatu duševní nemoci ve společnosti celkově i uvnitř specifických skupin. Patří mezi ně: destigmatizační kampaně, veřejné diskuse, přednášky, programy stimulující zaměstnanost duševně nemocných, terénní a krizové týmy zvyšující léčenost závažně nemocných, posilování uživatelských hnutí a organizací, zavádění legislativy podporující práva duševně nemocných.
Příklady destigmatizačních aktivit v ČR:
- Komplexní projekty
„Projekt Destigmatizace“ a web „Na rovinu“ (NÚDZ) v rámci Reformy psychiatrické péče. Realizace 2017-2022. Součástí projektu je vytvoření metodiky destigmatizaci, tvorba destigmatizačních opatření, podpora destigmatizace v regionech, podpora uživatelů a rodinných příslušníků a evaluace /odkaz www.narovinu.net/ - Destigmatizační kampaně
„Týdny pro duševní zdraví“ (Fokus Praha, UNIJAZZ). Od roku 1990 se každoročně od 10. září do 10 října konají na mnoha místech v ČR koncerty, happeningy, výstavy uživatelů, kulaté stoly, workshopy /odkaz: www.tdz.cz/
Projekt „Změna“ (CRPDZ Praha, Amepra). V roce 2005 destigmatizační kampaň v pražských stanicích metra a dopravních prostředcích – plakáty s příběhy duševně nemocných, výstavy obrazů, anonymní poradenství, internetové poradenství, specializovaná destigmatizační webová stránka /odkaz www.stopstigmapsychiatrie.cz /
(Nedomysleno, s.r.o). Od roku 1991 každoročně v měsíci květnu v areálech psychiatrických léčeben (Praha Bohnice, Dobřany, Brno Černovice) jeden až dva dni koncertů pro veřejnost (jazzové a rockové kapely) /odkaz https://www.meziploty.cz/ - Zapojení uživatelů v destigmatizaci
Poradenství poskytované uživateli (VIDA o.s.). Uživatelé psychiatrických služeb sami poskytují poradenství dalším lidem potřebným pomoci v této oblasti. Poradenství probíhá v 8 advokačních centrech v různých městech v ČR, centra jsou umístěna na veřejně frekventovaných místech /odkaz www.vidacentrum.cz/
Zapojení uživatelů v tréninkových kavárnách a obchodech (Green Doors, o.s.; Práh o.s.; Lomikámen, o.s.; ESET-HELP o.s., Fokus Vysočina, o.s.). Uživatelé psychiatrických služeb se dostávají do kontaktu s širší veřejností jako obsluha či prodavači. - Destigmatizační programy na školách
„Blázníš? No a!“ (Fokus Praha o.s.). Diskuse se studenty na středních školách za účasti odborníků a uživatelů. Do projektu zapojeno 6 středních škol v Praze /odkaz www.blaznis-no-a.cz
Dokumenty:
Winkler, P., Formánek, T., Mladá, K., & Evans Lacko, S. (2021). Development of public stigma toward people with mental health problems in Czechia 2013-2019. European psychiatry : the journal of the Association of European Psychiatrists, 64(1), e52. https://doi.org/10.1192/j.eurpsy.2021.2226
https://www.cambridge.org/core/journals/european-psychiatry/article/development-of-public-stigma-toward-people-with-mental-health-problems-in-czechia-20132019/2E09FC5AEC40D5FCD5DD1032E7CFC8BD
Winkler, P., a kol. Stigmatizující jednání vůči duševně nemocným v Česku a Anglii: dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku populace, Psychiatrie 2/2014
http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2014/02/02_winkler_psych_2-14.pdf
Dragomirecká, E. a Pour, M. Stigmatizace lidí s duševním onemocněním a předsudky
http://site67.lukassykora.cz/sites/default/files/Dragomirecka%2CPour_Stigmatizace%20lid%C3%AD%20s%20du%C5%A1evn%C3%ADm%20onemocn%C4%9Bn%C3%ADm.pdf
Destigmatizace a zlepšování psychiatrické péče
http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2009_5_224_225.pdf
MUDr. Ondřej Pěč, Ph.D.
Výbor PS vyzývá psychiatry, aby mu zasílali podněty, které se týkají problémů s povolováním vycházek u práce neschopných psychiatrických pacientů. Vaše konkrétní připomínky a příklady shromažďuje prof. Praško (
Chceme ověřit a doložit názor některých kolegů, že vyhláška MPSV č.470/2011 Sb je pro psychiatra omezující a administrativně velmi zatěžující.
- Citace z uvedené vyhlášky - zde,
- odkaz na „Žádost o udělení souhlasu k povolení možnosti volit dobu vycházek podle aktuálního zdravotního stavu pojištěnce“ na webu MPSV - zde
- a argumentace MUDr. Tautermanna k problému:
"......U naprosté většiny duševních poruch léčitelných a léčených ambulantně je omezování svobody pohybu bezdůvodné a neúčelné, nevyplývá z žádné psychiatrické indikace a naopak by léčení ztěžovalo a pacienta nucenou konfinací v domácím vězení poškozovalo. Nenapravilo by to vysvětlování ošetřujícího psychiatra pacientovi, že tato nepřímá iatrogenizace nikterak není jeho výmysl a úmysl, ale byrokratický oktroj kohosi, kdo o psychiatrickém léčení nic neví a psychiatrické nemocné považuje zřejmě šmahem za finální agravanty a psychiatry za jejich přinejmenším nevidomé spolčence.
Uvádím případ, který do této většiny plně spadá: pacientka s úzkostně depresivní poruchou s fobickými rysy vleklého průběhu, v soustavné léčbě od roku 2004, za celou dobu v pracovní neschopnosti jen 9 dní v roce 2011 a pak až nyní. Vždy plně kompliantní a v léčení spolupracující. Kromě individuální léčby v naší ambulanci pacientka dochází ještě na skupinovou psychoterapii v jiném psychiatrickém zařízení večer i po 19. hodině. Volný vycházkový režim je pro léčení nezbytnýResumé: Řízení a organizace léčebného procesu by mělo být vždy plně v kompetenci a zodpovědnosti ošetřujícího psychiatra. Vyplňování žádosti a její obhajování je naprosto zbytečnou časovou a administrativní zátěží. Pokud je psychiatr kompetentní k posouzení a vystavení pracovní neschopnosti, je stejně kompetentní určit režim, který má pacient dodržovat."
