Zprávy z odborných akcí

V. levočské pracovní dny neuropsychiatrie se konaly v době 24. – 26. září 2009 v Městském divadle v Levoči. Lze tvrdit, že pokud se něco v tomto nejistém světě koná v průběhu 10 let již popáté, na stejném místě a se stejnou základní ideou, jde zřejmě již o tradici. K myšlence pořádat neuropsychiatrické pracovní dny přispěl nepochybně velký rozvoj neurověd, který vedl opět ke sblížení neurologie a psychiatrie.
     Pracovní dny organizuje český (pod vedením prof. Ivana Rektora) a slovenský neurologický tým (pod taktovkou primáře Miloslava Dvoráka). Přes nepříznivou ekonomickou situaci se slovenským kolegům opět podařilo nadchnout obyvatele Levoče pro tuto akci a získat řadu sponzorů. Přispěl i místní farní úřad, který umožnil koncert v  překrásné levočské katedrále. Levoča byla zvolena jako místo dění z řady důvodů. Kromě jiného proto, že zde působil Prim.MUDr. Leonard Rektor, kterého lze považovat za nestora neuropsychiatrie.
       Leonard Rektor se narodil 27.10.1910 v Novém Bohumíně, což znamená, že příští rok bude sté výročí jeho narození. L. Rektor promoval na německé univerzitě v Praze v r.1935. Po absolvování základní vojenské služby nastoupil v r. 1937 v  Ružomberku na chirurgii. Politická situace v zemi vedle k tomu, že v r. 1939 ztratil občanství, proto přešel do Levoče na neplacené místo psychiatra a Levoči pak zůstal dlouho věrný. V průběhu druhé světové války byl v partyzánském hnutí.  Po válce zastával od r. 1945 místo primáře oddělení pro choroby duševní a nervové a od roku 1959 i ředitele levočské nemocnice. V r. 1963 odešel do Brna na místo ředitele psychiatrické léčebny v Brně - Černovicích. Byl krajským odborníkem a velmi podporoval vzdělávání mladých lékařů. Když v roce 1976 opustil pozici ředitele, s velkou obětavostí a nadšením dále zajišťoval v léčebně odborné semináře a vedl vzdělávání atestantů. Měl úspěšné žáky - někteří se proslavili i v zahraničí. Např. profesor Gross úspěšně zakotvil v Hamburgu, profesor Kolařík se stal rektorem UP v Olomouci. MUDr. Leonard Rektor zemřel v r. 1994.  Jeho synové, vnuci i snachy vystudovali medicínu resp. psychologii a věnují se psychiatrii, neurologii a klinické psychologii.  
    Úvodní symposium pracovních dní se zabývalo hlubokou mozkovou stimulací. Tato, podobně jako transkraniální magnetická stimulace a stimulace nervus vagus, patří ke stimulačním terapeutickým metodám, které postupně psychiatři od neurologů přebírají. Dalším nosným tématem byly zobrazovací metody mozku. V psychiatrii jsou zatím využívané spíše experimentálně než prakticky. V oblasti neuropsychologie byla pozornost věnována hlavně kognitivnímu deficitu, jeho dynamice a možnostem ovlivnění napříč neurologickými a psychiatrickými nosologickými jednotkami.
     Psychiatrické symposium bylo věnováno prvním epizodám schizofrenie z různých úhlů - od současného pohledu na toto závažné onemocnění, přes kognitivní deficit a strukturální změny až po možnost nefarmakologického ovlivnění symptomatiky. Brněnští psychiatři presentovali svoje výsledky s novým využitím transkraniální magnetické stimulace v diagnostice schizofrenního onemocnění a originální poznatky z morfologického zobrazování mozku.
     Profesor Bednařík se věnoval problematice diagnostiky deliria- nespecifického syndromu, který se prolíná celou medicínou. Nesporně zajímavý je poznatek, že řada delirantních stavů nebývá  provázena hyperaktivitou , ale  spíše hypoaktivitou.
       Jedno symposium bylo věnováno vztahu umění a neuropsychiatrie (příspěvek prof. Kukumberga na téma Opera - umělecký i neuropsychiatrický fenomén a primáře Dvoráka: Vliv neuropsychiatrických onemocnění na výtvarnou tvorbu).
       Brněnští neurologové z 1. neurologické kliniky se soustředili na problematiku epilepsie a Parkinsonovy choroby, 2. neurologická klinika se zabývala více cévními mozkovými příhodami
      V lehčím tónu se neslo sdělení MUDr. Weisse z Prahy na téma Mýty v sexu. Problematika sexuálního života je v posledních letech další námět společný nemocným s neurologickými i psychickými poruchami. Lékaři se snaží, aby kvalita života těchto nemocných nebyla horší než u ostatní populace.
     Firemní symposia se soustředila na pregabalin a jeho místo v léčbě epilepsie a zonisamid, který by mohl být potenciálně využíván i u bipolární poruchy. Dále byla pozornost věnována  rotigotinu (agonista dopaminu a derivát ergotaminu), který je nyní dostupný jako transdermální náplast a přispívá k lepšímu komfortu v léčbě nemocných s Parkinsonovou chorobou. 
     Závěrem gratulace pořadatelům k úspěšné odborné akci.

Prof. MUDr. Eva Češková, CSc.