Aktuality ze společnosti
Materiály ke změnám v systému ochranného léčení projednané na výboru PS dne 4.6.2025
Otázky dr. Holanové a odpovědi dr. Papežové k ústavnímu ochrannému léčení
Zpráva o použitelnosti evaluačních nástrojů OL 24.2.2025
Hodnocení rizika násilí závěrečná zpráva FMT
RA-nastroje-podkladový materiál 30.5.2025
Systém ochranného léčení - úvod 24.5.2025
V letošním roce si připomínáme čtyřicet let od chvíle, kdy vznikla transkraniální magnetické stimulace (TMS)- převratná technologie, která odstartovala celé odvětví neinvazivní stimulace mozku. Tato metoda, která dnes bezbolestně a bez nutnosti operace pomáhá léčit depresi a zkoumat mozek, má své kořeny ve skromné britské laboratoři, odkud se během několika let rozšířila do celého světa, včetně mnoha klinik a výzkumných center v České republice.
Za vznikem TMS stál inženýr Anthony Barker z univerzity v Sheffieldu. První prototyp magnetického stimulátoru vyvinul již během svého doktorského studia, původně určený pouze pro stimulaci periferních nervů. Přestože se stimulátor pro tento účel příliš neosvědčil, Barker magnetickou stimulaci nezavrhl a věnoval se jí dál z čiré zvědavosti.
Klíčový moment přišel v roce 1984 na konferenci v Londýně, kde se Barker dozvěděl o práci Patricka Mertona, který stimuloval mozek pomocí elektrického proudu. Anthony Barker si v tu chvíli uvědomil, že jeho magnetický stimulátor by šel použít stejným způsobem– ale bezbolestně, pohodlněji a bezpečněji.
Přesto postupoval obezřetně. Nechtěl provádět první experiment sám, a tak Mertonovi nejdřív napsal dopis a navrhl společný experiment. V únoru 1985 se pak Barker vydal vlakem z Sheffieldu do Londýna. Nikdo z ostatních cestujících netušil, že ve dvou velkých a těžkých kufrech veze přístroj, který změní budoucnost psychiatrie a neurověd.
Ve své laboratoři na Queen Square už na něj čekal Patrick Merton, který se zároveň stal i prvním pokusným subjektem. Magnetickou stimulací motorické kůry se podařilo spolehlivě vyvolat pohyb ruky – bez bolesti a s okamžitým efektem. Nadšení bylo obrovské. Merton ihned obvolal kolegy z Londýna a okolí a brzy se před jeho laboratoří tvořily fronty- každý si chtěl vyzkoušet ten zázračný přístroj sám na sobě.
Barker s publikací výsledků prvních experimentů zpočátku trochu váhal, ale po měsíci nakonec poslal krátký článek do časopisu The Lancet, kde popsal princip i potenciál magnetické stimulace mozku. Článek vyšel 11. května 1985 a odezva vědecké komunity byla okamžitá. Do Sheffieldu začaly přicházet stovky dopisů z celého světa. Během prvního roku Barkerova laboratoř vyrobila celkem šest nových stimulátorů a Barker věřil, že to bude stačit. Nemohl se víc mýlit.
Poptávka rostla tak rychle, že bylo jasné, že jde o začátek zcela nové éry. Barker se tehdy rozhodl, že svůj přístroj nebude patentovat. Ponechal ho volně k dispozici vědecké komunitě, aby mohl být dále zdokonalován a šířen. Toto rozhodnutí zásadně urychlilo rozvoj celého oboru neinvazivní stimulace mozku a umožnilo rychlé nasazení TMS jak ve výzkumu, tak později v klinické praxi.
A jak vlastně TMS funguje? Tato neinvazivní metoda využívá princip elektromagnetické indukce. Cívka umístěná nad hlavou vysílá rychlé magnetické pulzy, které v nervové tkáni vyvolávají elektrický proud. Následně pak může dojít přímo ke vzniku akčního potenciálu a k aktivaci neuronů. V klinické praxi se TMS nejčastěji používá k léčbě deprese. Terapie probíhá v sériích opakovaných sezení rozložených do několika týdnů. V posledních letech se ale objevují i zrychlené protokoly, které umožňují účinnou léčbu během několika málo dní.
Magnetická stimulace má však široký potenciál, a kromě deprese se využívá i u dalších diagnóz, jako je obsedantně-kompulzivní porucha, různé typy závislostí a experimentálně se zkoumá i u Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby.
S rostoucím významem mozkové stimulace ve výzkumu i klinické praxi vznikla letos v Česku nová odborná iniciativa, která propojí specialisty z různých výzkumných center napříč republikou. Do nově vznikající Sekce pro stimulaci mozku, fungující pod Českou společností pro klinickou neurofyziologii, se už nyní zapojují odborníci z psychiatrie, neurologie, bioinženýrství i dalších oborů.
V roce 1985, kdy měla premiéru kultovní sci-fi Back to the Future, se z inženýrské zvědavosti zrodila i transkraniální magnetická stimulace, která nám nyní pomáhá porozumět mozku a léčit jeho poruchy. Založení Sekce pro stimulaci mozku je dalším krokem k tomu, aby se i česká věda a medicína vydaly směrem do budoucnosti.
Mgr. Luboš Brabenec, Ph.D.
Řada psychiatrů pro dospělé má v péči i pacienty mladší 18 let. I přes snahu výboru PS ČLS JEP se komerční pojišťovny (Kooperativa a pVZP a.s.) zdráhají tyto poskytované zdravotní služby zahrnout pod Pojištění odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb v oboru 305 Psychiatrie. Akceptují ale v těchto případech připojištění - pro zájemce připravil výbor PS ČLS JEP a rada Sekce dětské a dorostové psychiatrie stanoviska, která by k žádosti o připojištění byla vhodná přiložit.
Za výbor PS ČLS JEP MUDr.PhDr.David Vaněk
Stanovisko Sekce DDP k péči v ambulancích pro dospělé pro připojištění odpovědnosti
Základní principy
- Profesním členem PS se může stát člen ČLS JEP, který není lékař, a který se angažuje v oblasti oboru psychiatrie, psychiatrické péče a výzkumu a který souhlasí s cíli PS a zaváže se přispívat k jejich plnění. (Stanovy §5 odst. 5 písm. a) – g) )
- Profesní člen má hlasovací právo a může být volen do orgánů a funkcí v profesních sekcích.
- Profesní člen nemá hlasovací právo, nemůže volit ani být volen do orgánů a funkcí PS a odborných sekcí.
- Profesní členové se mohou sdružovat v sekcích podle svého zaměření a zájmu v :
- Odborných sekcích
- členové řádní i profesní
- pouze řádný člen volí radu odborné sekce
- Profesních sekcích
- výhradně profesní členové
- profesní člen volí radu profesní sekce
Práva profesních členů PS ČLS JEP
1. Právo být informován o činnosti PS (Stanovy §5 odst. 5 písm. j) bod i.)
2. Právo podílet se na činnosti PS (Stanovy §5 odst. 5 písm. j) bod ii.)
3. Právo předkládat podněty, návrhy a stížnosti (Stanovy §5 odst. 5 písm. j) bod iii.)
4. Právo svobodně vyslovovat své názory na činnost PS (Stanovy §5 odst. 5 písm. j) bod iv.)
5. Právo využívat pomoci a podpory servisní organizace (Stanovy §5 odst. 5 písm. j) bod v.)
6. Právo účastnit se jednání orgánů PS (Jednací řád §2 odst. 1)
7. Právo sdružovat se v odborných a profesních sekcích podle svého zaměření a zájmu (Stanovy §5 odst. 5 písm. i) )
8. Právo založit sekci (Organizační řád sekcí §3)
9. Právo hlasovat v profesních sekcích (Organizační řád sekcí §4 odst. 4)
10. Právo navrhovat hlasování v orgánech PS (Jednací řád §6 odst. 1)
________________________________________
Povinnosti profesních členů PS ČLS JEP
1. Dodržování stanov a vnitřních řádů společnosti (Stanovy §5 odst. 1)
2. Respektování usnesení orgánů PS (Jednací řád §7 odst. 1)
3. Aktivní účast v profesních sekcích (Stanovy §5 odst. 5 písm. i.)
4. Účast na jednáních sekcí, kde je členem (Jednací řád §2 odst. 1)
